Ráda bych se zde pokusila nastínit rozdíly mezi spontánním a zamlklým potratem. Oba dva jsem prožila, a tak se asi nevyhnu tomu, že popisy budou značně ovlivněné mojí zkušeností. Nicméně se budu snažit zakomponovat co nejvíce informací od lékařů, aby pro vás článek měl co největší hodnotu.
Spontánní potrat
Se spontánním potratem mám spojenou krev. Jde tu o to, že tělo se z nějakého důvodu rozhodne, že v těhotenství dál pokračovat nemůže a obsah dělohy vyloučí.
Tyto potraty jsou vcelku časté. Uvádí se, že až 70 % těhotenství končí spontánním potratem. Tohle číslo zní hrozivě, nicméně se sem zahrnují i těhotenství nezjištěná, kdy potrat žena vnímá jen jako opožděnou menstruaci. Potratů po potvrzení těhotenství lékařem už je značně méně a to “jen” kolem 15 %.
Na spontánní potrat vás často tělo upozorní. Já jsem například začala špinit a následně lehce krvácet, což pár dní trvalo. Pomalu jsem cítila jak mě přestávají bolet prsa a dokonce pomalu klesala i bazánní teplota. Po všech těchto několikadenních “příznacích” potratu vypadalo na ultrazvukové kontrole vše v pořádku a přesto těhotenství nepřečkalo dalších 24h.
Samotný průběh potratu (jehož začátek si samozřejmě uvědomuji až zpětně) začal křečemi v břiše, které jsem se do určité chvíle snažila přisoudit mému jídelníčku. Křeče se zvětšovaly a celé to směřovalo ke křečovitému tlaku, podobnému jako když se vám chce na záchod. Po největších křečích ze mě vypadl váček, za kterým v průběhu několika dní následovaly větší či menší kousky sliznice. Největší kus sliznice byl velký asi jako mrtvá myš a předcházely mu opět velice nepříjemné křeče, které jsem mírnila v horké sprše.
“Výhodou” samovolného potratu je fakt, že se vaše tělo vyčistilo dobrovolně. Ve vašem cyklu ho tělo vnímá jako menstruaci. U mě opravdu naskočil cyklus hned ve správné periodě, až jsem se divila. Největší čištění trvalo tak 3 nebo 4 dny a pak už byl klid.
Samozřejmě se může stát, že se tělo nezvládne dočistit správně samo a pak je nutné jít na kyretáž (více o ní určitě popíšu v jednom z dalších článků).
Zamlklý potrat
Oproti spontánnímu potratu je potrat zamlklý, dle mého názoru, mnohem zákeřnější variantou. Tělo Vám to totiž nedá vědět a to jakože vůbec. Bolesti prsou, bazální teplota, dokonce i ranní nevolnosti… Všechno to moje těhotenství obsahovalo. Nebylo mi nejlépe, ale byla jsem ráda, že vím, že je všechno v pořádku. Měla jsem za sebou zkušenost jednoho spontánního potratu a věděla jsem, že dokud nepřicházím o příznaky těhotenství, nic se neděje. Tedy věděla… myslela jsem si, že to vím :/.
Na třetí kontrole u lékaře – tuším v 10. nebo 11. týdnu – jsem se to dozvěděla. Bez žádného upozornění či náznaku. Měla jsem mít už ultrazvuk přes bříško, ale nějak tam plod nešel pořádně vidět. Zkusili jsme to tedy vaginálně a obavy se potvrdily. Embryo se od minulé prohlídky nehlo ani o píď, srdeční akce byla pryč.
Jelikož to znamenalo, že těhotenství “stagnuje” již tři týdny, nebylo na co čekat a byla jsem odeslána na kyretáž – tedy vyčištění dělohy. Jak už jsem psala výše, o kyretáži bude jistě jeden z mých dalších článků.
Zde bych ještě vložila poznámku. Určitě existují ženy, které nesouhlasí s rozhodnutím lékaře, který je odesílá na kyretáž a jsou schopny čekat několik týdnů (nejdéle jsem slyšela dva měsíce), než si tělo uvědomí, že už není těhotné a vyloučí plod i obsah dělohy samo. Klobouk dolů před takovou ženou, ale já tu říkám na rovinu, že čekat déle než týden s vědomím neprosperujícího těhotenství v kombinaci s nevolnostmi (které provázely obě moje těhotenství před zamlklým potratem) bych zkrátka nezvládla.
Zároveň lékaři upozorňují na možnost zánětů, které může způsobit mrtvý plod. Slyšela jsem i tomuto názoru oponovat ze strany jedné porodní asistentky, která tvrdila, že riziko zánětu je minimální a pro ženu že je lepší počkat, až tělo vše vyřeší samo. Nemám odvahu zde tvrdit zda ta či ona varianta je správnější. Jen jak jsem psala výše, já bych to asi nedala.
Já mám tedy zkušenost s kyretáží. Po ní jsem se na rozdíl od spontánního potratu cítila mnohem zranitelnější a také na cyklu bylo vidět, že tělo se nejprve muselo srovnat s “náhlým” zásahem. Děloha se déle hojila, ale na druhou stranu jsem si nemusela znovu zažívat ten “malý porod” jako u spontánního potratu. Trvalo to cca o 2 až 3 týdny déle, ale vše se po dalších měsíčkách krásně opět srovnalo do původní periody a ani s následujícím otěhotněním nebyl problém. I když opět nedopadlo dobře, přijde mi jako pozitivní zpráva, že tělo se i s kyretáží dokáže perfektně srovnat.
Hezky den, když mi zjistili v 7tt zamlklé těhotenství, nic nebolelo nic mi mi nebylo.
Zamlkle už hned na zacatku tak 5tt se vývoj sekl. A do dvou dnů už jsem krvacela. Jedná se tedy o zamlkle a proste to tělo jen tak rychle vyloučilo? Protože kdybych šla jen o 3 dny později na kontrolu tak ani nevím ze se jednáno o zamlkle ale podle pouček o spontánní. Děkuji za vysvětlení .
Hezký den, chtěla bych říct, že nejsem žádný odborník, ale z toho co se stalo mně a co jsem pochytila, bych řekla že ano – jedná se o zamlklé těhotenství. Když doktor moji ztrátu definoval jako spontánní potrat, tak to probíhalo tak, že ještě ten co embryo odešlo mu bilo srdíčko – ráno byla kontrola ok a večer se to stalo.