Za mě dvě procedury, na kterých celý gynekologický program v lázních stojí. Vaginální irigace a slatinný zábal + slatinný poševní tampon. Samozřejmě fyzioterapie a gynekologická jóga jsou také nezanedbatelné, ale ty můžete, narozdíl od výlučně lázeňských procedur, cvičit téměř kdekoliv.
Vaginální irigace
Irigaci bych zjednodušeně nazvala jako “výplach”. Na tuto proceduru, stejně jako na slatinu, jsem chodila do Císařských lázní. Vše se odehrávalo v místnosti se třemi gynekologickými křesly. Ta byla po stranách i zezadu oddělena plentou. Před procedurou bylo třeba se samozřejmě od pasu dolů svléknout. Možná pro někoho nekomfortní mohl být fakt, že šatnička byla pouze jedna a stávalo se, že bylo zavoláno více žen najednou. Já takové věci neřeším, ale pro úplnost jsem to sem napsala :).

Z šatny byla žena zavolána ke konkrétnímu křeslu “Můžete si nalevo”, takže se nemohlo moc stát, že bychom se viděly i na křesle :D. Křeslo mělo uprostřed díru. Po nasednutí sestra přinesla plastový trychtýř, který bylo třeba přisednout a ústil právě do oné díry v křesle :D.
S přisednutým trychtýřem a vykasaným tričkem na zádech (abych si ho nenamočila) jsem sledovala jak sestřička bere hadičku, nasazuje na ní plastovou kuličku (které byly jednorázové) a pouští kohoutek u kastrolu zavěšeného na zdi. V kastrolu se ohříval léčivý pramen.
Sestřičky byly milé a vždy se nejdřív ptaly, zda je teplota vody ok a teprve potom zavedly kuličku dovnitř. Během procedury jsem uvnitř nic moc necítila a spíš se bála, zda kulička nevypadla (což byl jen pocit a nikdy se mi to nestalo). Za 15 min zazvonil budíček, přišla sestřička, všechno sundala a odendala a pak už bylo jen nutné chvíli sedět nad otvorem v křesle a snažit se vymačkat přebytečnou vodu. I tak bylo ale fajn nosit s sebou intimku. Často totiž ještě během následujících minut zbytek pramene vytékal a zbarvil tak kalhotky do rezava. Léčivé prameny zkrátka nebývají vždy čiré :D.
Slatinný tampon a zábal
Moje nejoblíbenější procedura :D. Sestřičkou zavedena do jedné místnosti (zde se už každý svlékal zvlášť) jsem si vše odložila a dostala přes sebe prostěradlo (asi pro pocit většího komfortu). Vyčkala jsem na signál druhé sestry, která nás volala do místnosti s gynekologickým křeslem. Obdobným jako na irigaci – taky mělo uprostřed díru. Vylézt na křeslo, vykasat prostěradlo nad zadek a uvolnit se. Sestra měla stříkačku s bahnem 😀 (léčivou slatinou) a kousek slatiny zavedla dovnitř. Ještě vše zašpuntovala tamponem a mohla jsem se vrátit do převlékací místnosti.
Tam už na mě čekala prostřená slatina na lehátku :D. Prostěradlo jsem teď už sundala celé, lehla si na lehátko tak, aby bahno bylo pod zadkem a sestřička mi druhou várku slatiny položila na břicho a podbřišek. Slatina měla příjemných cca 40 stupňů :). Neumím si to představit v létě, ale v jarním sychravém počasí byla tahle procedura moc příjemná. Ještě jsem byla celá zabalená do něčeho připomínající plastový ubrus, který jsme mívali v dětském období na stole 😀 a nakonec do deky. Stačilo jen usnout :D.
Po 15 minutách jsem byla odbalena a přešla si dvěma kroky do sprchy, kde na mě sestřička stříkala vodu a já si myla zbytky slatiny. Po sprše přišla asi nejdivnější část :D. Na křesle mi sestra vytáhla tampon a pomocí hadičky napojené na podobný kastrol jako na irigaci vyplachovala všechnu slatinu i zevnitř. Divné to bylo proto :D, že vyplachování nějakou dobu trvalo a občas jsem se musela smát, jak asi musí vypadat sestřička mezi mýma nohama zkoumající, zda je všechna slatina pryč. Pak ještě 10 minut odpočinku v odpočívací místnosti zabalená zas jak žížala do deky a mohla jsem se oblékat a sama odejít.
Závěrem
Tak jsem si myslela, jak tenhle článek bude krátký 😀 a on zas tak úplně není. Snad jsem vás svým popisem nenudila, ale popisovala jsem to tak, aby si i žena, která se na gynekologickém křesle za normálních okolností necítí nejlépe, mohla rozmyslet, zda jsou pro ni lázně to pravé :). Já věřím, že dohromady se cvičením jsou lázně to, co pomůže připravit podmínky pro další těhotenství :).