To že jsem na fyzioterapii právě kvůli bolestem kostrče, jsem už psala v minulém článku. Když to zkrátím, tak mě kostrč začala bolet po dlouhém a hlavně špatném sezení u státnicových otázek.
Co s bolestí kostrče?
Samozřejmě, že jsem si myslela, že to napravím nějakým cvičením. Nicméně odpověď, kterou jsem dostala od googlu, mě zarazila. Cesta jak ulevit bolestem kostrče vede přes její mobilizaci. A co že to ta mobilizace je? No laicky řečeno vám někdo strčí prst do zadku a trochu to tam pošteluje z té vnitřní strany :D.
Fyzioterapeut nebo čekání
Bolest kostrče se stupňovala, a tak jsem se smířená se svým osudem 😀 jala hledat fyzioterapii. Bez větších okolků, jsem sáhla po té nejbližší, kde mi sdělili následující: “Pokud chcete ženu, budete si muset počkat tak dva měsíce”. Já už ale na nic čekat nechtěla, tedy kývla jsem i na muže.
Zde bych chtěla podotknout, že i můj gynekolog je muž a nemám s tím problém, tak jsem si opakovala, že tohle bude podobné.
Na zkoumavé pohledy jsem připravená nebyla 😀
No upřímně 😀 zas tak podobné to nebylo. Moje postavení těla začal pozorovat už při svlékání do spodního prádla. Chápu, že potřebuje pro jeho sledování co nejpřirozenější pohyby, ale 😀 😀 snažila jsem se na to nemyslet a pokračovala dál. Dle instrukcí jsem dělala různé pohyby, chodila po místnosti a následně byla prohlédnuta i na lehátku.
A pak to přišlo :D, to z čeho jsem měla přece jen celkem nervy. Mobilizace kostrče. Před samotným začátkem jsem byla tázána, zda jsem si o mobilizaci něco zjišťovala. Naštěstí jsem věděla o co jde a tak jsme aspoň to vysvětlování mohli přeskočit :D.
Mobilizace kostrče
Začalo to zvolna řekla bych :D. Ležela jsem a fyzioterapeut uvolňoval pomocí tlaku různé body v okolí.
Moje představa o dalším průběhu byla sice ta, že si budu muset stáhnout kalhotky ze své zadní části, ale nějak mě nenapadlo, že u toho nebudu ležet :D. Jako smysl to dává, o tom žádná, ale :D… Zkrátka k tomu aby byl zadní otvor co nejlépe přístupný a já zároveň byla uvolněná jsem musela jít do pozice na čtyřech, kdy ruce byly opřené o lokty a tělo celkově prohnuté. Bez cenzury by se to dalo napsat “vyšpulte co nejvíc prdel(ku)” 😀 :D.
Pak přišla natažená rukavice, hromada gelu 😀 a šup, mohla probíhat hlavní procedura. Celkově to nebylo bolestivé – to už mě ta kostrč víc bolela když jsem seděla, ale příjemná poloha, ještě s prstem v zadku, to řeknu vám nebyla :D. Fyzioterapeut měl zřejmě zkušenosti a snažil se mi otázkami na práci odvést myšlenky, ale co vám budu povídat. Pocit, že se mi chce na velkou mě stejně neopouštěl :D. Náhle přišla poznámka o tom, že nám zbývá ještě půl hodiny. Upřímně jsem se vyděsila 😀 což se projevilo na celém ztuhnutí těla. “Uvolněte se…” jo jasně 😀 to se ti řekne! Naštěstí mi záhy vysvětlil, že onou půl hodinou myslel celkový čas terapie. Samotná mobilizace celkově trvá maximálně deset minut. Upřímně se mi ulevilo! 😀
Mobilizace by mohla stačit jedna
Před odchodem jsem si vyslechla celkové shrnutí a zhodnocení. Jedna z nejdůležitějších poznámek pro mě byla, že další mobilizace zřejmě nebude nutná, že to tak hrozné nebylo :D. Tak snad to něčím do další kontroly nepokazím. Ještě ten den jsem dostala doporučení příliš nesedět a když už, tak spíš jakoby vpředu a na polštářku. Kostrč prý může být teď více citlivá, ale jinak je mobilizace nejrychlejším prostředkem k úlevě od bolesti.
Je mobilizace jediná možnost?
Ještě jsem zde chtěla zmínit – pro ty co by do tohoto zákroku nešli – nakonec jsem zjistila, že se prý dá kostrč napravit i cvičením. Nicméně je to celkem zdlouhavý a nejistý proces. Takže tak. Doufám, že jste se pobavili 😀 a věřím, že téma řitního otvoru jsem na nějakou dobu vyčerpala 😉 :D.
Tak se držte! ❤
Na záchodě po mobilizaci 😀
Ps.: Ještě bych ráda dodala update – den po mobilizaci ;). Fyzioterapeut říkal, že se stává, že se po mobilizaci zablokují záda v kříži. To se naštěstí nestalo, ale co neřekl a stalo se 😀 byla velmi náročná a bolestivá stolice (druhý den už bylo vše ok ;)). Tak jen abyste věděli, co se další den může dít :D.