Na třetí fyzio jsem měla jít už v půlce ledna, jenže… Jenže covid! Asi to teď všichni známe. Ze dne na den, ani nevím jak, bum horečky a pozitivní test. K mé nelibosti jsem musela zrušit i fyzioterapii. Štvalo mě to, protože bolesti kostrče neustávaly tak rychle, jak bych si představovala. Týden jsem strávila s covidem v posteli a věřte nebo ne, ale kostrč se ještě o kousek zhoršila. Nutno říct, že tak strašné jako před Vánoci to rozhodně nebylo, ale na znepříjemňování dnů to bohatě stačilo.
Zhoršený stav kostrče
Konečně jsem se dočkala a minulý týden jsem zavítala na fyzioterapii. Hned ve dveřích jsem hlásila zhoršený stav kostrče, a tak se většina terapie točila kolem ní. Začalo to jako obvykle uvolňováním (takovou tou “masáží” bolavých míst), kde mimo kostrče přišel na řadu i krk, konečně! Nevím co jsem v té posteli za covidu dělala, ale zvládla jsem si mimo jiné zablokovat i krk. Aspoň pro tentokrát jsem to mohla na něco svést :D… Za všechno mohl covid ;).
Ježek
Požádala jsem o cviky zaměřené přímo na kostrč. Bylo mi vysvětleno (asi už podruhé, ale víte co, opakování… ;), že bolest kostrče pramení z různě zkrácených a nestejně napjatých úponů kolem ní. Cviky “na kostrč” tedy sestávaly z uvolňování úponů kolem. Celkem byly dva. V obou figuroval ježek, totiž takový ten pichlavý gumový míček. Musím přiznat, že s ježkem to bylo dost nepříjemné, ale pro dlouhodobou úlevu kostrče, krátkou nepříjemnost přece vydržím.
Pádlování pánví
První cvik byl prováděn na zádech. Pod kostrč jsem si strčila ježka a pánví se snažila pádlovat. Tento cvik by měl působit i na pánevní dno. Postupně se mám snažit pohyb zmenšovat a dělat ho jakoby uvnitř. Takovéhle imaginace jsou pro mě zatím to nejtěžší, ale věřím, že i ony povedou k mému vysněnému cíli.
Hýbe se jen pánev!
Druhý cvik, byť bez imaginace, pro mě byl téměř neproveditelný. Prováděl se v sedě. Ježek se umístil mezi kostrč a sedací kost (nejprve na jednu stranu pak na druhou) a pánví se měla kroužit osmička, která vždy v polovině cviku zatlačovala ježka do podložky. Kde byl tedy háček? Hýbe se jen pánev! Ano břišní tanečnice ze mě asi nebude. Připadala jsem si spíš jako kobra vylézající z košíku za zvukem píšťaly… Ale musím se pochválit 🙂 den ode dne se vrchní část těla hýbe méně a méně. Tak snad se k tomu výsledku přece jen dokopu. A přijde mi, že to opravdu funguje :). Bolest se sice vyřeší teprve až mi moje ztuhlá pánev přestane tahat za kostrč :D, ale na podporu a úlevu mi to zatím stačí.
Pomalu, ale jistě ❤
Jinak co se týče hodnocení mého pokroku, zdá se, že pánev i pánevní dno začínají spolupracovat 🙂 hurá! Už na tom všem pracuju, naše duho, a věřím, že ještě pár měsíců a vše bude připraveno k tvému ubytování ❤